Hazardní závislost není individuální problém - ovlivňuje všechny členy rodiny. Partneři, děti, rodiče a další blízcí často trpí stejně intenzivně jako samotný závislý hráč. Pochopení těchto dopadů je prvním krokem k uzdravení celé rodiny.
Partneři hazardních hráčů často prožívají intenzivní emoční stres. Převládají pocity zrady, hněvu a zklamání. Časté lhaní o penězích a herních aktivitách podkopává důvěru, která je základem zdravého vztahu.
Mnoho partnerů zažívá úzkost z neustálé nejistoty ohledně rodinných financí. Neví, zda budou mít peníze na nájem, jídlo nebo jiné základní potřeby. Tato nejistota může vést k chronickému stresu a zdravotním problémům.
Pocity viny jsou také časté. Partneři si často kladou otázky: "Co jsem udělal/a špatně?", "Mohl/a jsem to nějak zabránit?" Je důležité si uvědomit, že hazardní závislost není vina partnera a nemůže být "vyléčena" láskou nebo snahou.
Finanční dopady hazardní závislosti na rodinu mohou být devastující. Kromě přímých ztrát z hazardu se rodiny často potýkají s dluhy, ztrátou úspor, a někdy i ztrátou domova.
V České republice může rodina požádat o exekuční ochranu nebo využít služeb dluhové poradny. Důležité je jednat rychle a nehanbě se za situaci, kterou nezapříčinili.
Děti často pocítí finanční dopady prostřednictvím snížené životní úrovně. Nemohou se účastnit školních výletů, sportovních aktivit nebo jiných věcí, kterých se jejich vrstevníci účastní běžně.
Malé děti (2-6 let) často nevědomky vstřebávají napětí v domácnosti. Mohou se stát úzkostnými, mít problémy se spánkem nebo se vrátit k dříve překonaným návykům jako je namočování.
Školní děti (7-12 let) si začínají uvědomovat, že se děje něco špatného. Mohou mít problémy ve škole, problémy s koncentrací nebo se stát agresivními. Někdy předčasně převezmou odpovědnost za mladší sourozence.
Teenageři (13-18 let) jsou obzvláště zranitelní. Mohou se cítit zahanbeni před přáteli, vztekat se na závislého rodiče nebo se naopak pokusit "zachránit" rodinu. Mladí lidé z rodin s hazardní závislostí mají vyšší riziko rozvoje vlastních závislostí.
Kodependence je nezdravý vzorec chování, kdy se rodinní příslušníci snaží kontrolovat nebo "zachránit" závislou osobu. Mezi příznaky kodependence patří:
Neustálé monitorování chování závislého, přebírání odpovědnosti za jeho činy, zatajování problémů před okolím nebo opakované "zachraňování" ze špatných situací.
Kodependentní chování může problém ještě zhoršit, protože chrání závislého před důsledky jeho činů a brání mu v uvědomění si závažnosti situace.
Nastavení hranic je klíčové pro ochranu rodiny. To může znamenat odebrání přístupu k rodinným účtům, odmítnutí půjčovat peníze nebo odmítnutí lhát za závislého.
Komunikace by měla být otevřená, ale bez obviňování. Používejte "já" výroky místo "ty" výroků. Například: "Cítím se ohrožená, když nevím, kde jsou naše peníze" místo "Ty nás finančně ruinuješ".
V České republice existuje několik organizací poskytujících podporu rodinám hazardních hráčů. Al-Anon a Gam-Anon jsou podpůrné skupiny založené na principu dvanácti kroků.
Centrum pro léčbu závislostí nabízí rodinnou terapii a poradenství. Terapie může pomoci rodinám naučit se zdravým způsobům komunikace a nastavení hranic.
V některých případech může být dočasná nebo trvalá separace nejlepším řešením pro ochranu rodiny. Toto rozhodnutí by mělo být zváženo s pomocí terapeuta nebo poradce.
Faktory k zvážení zahrnují: pokračující lhaní a klamání, nebezpečí násilí, úplnou ztrátu finančních prostředků nebo odmítání léčby ze strany závislého.
Děti potřebují ujištění, že situace není jejich vina a že jsou milované bez ohledu na problémy rodičů. Pravidelné rutiny a stabilita v jiných oblastech života pomohou dětem vyrovnat se se stresem.
Odborná pomoc pro děti může zahrnovat školního psychologa, dětského terapeuta nebo účast v podpůrných skupinách pro děti z dysfunkčních rodin.